Madeira - Ponta São Lourenço

První celodenní výlet byl směrem na východ, tj. v plánu jsme měli trek na poloostrově Ponta São Lourenço. Možná ještě několik slov o plánování pobytu na Madeiře. Určitě je hromada zdrojů, ze kterých se dá čerpat. Pro české milovníky FB je dobré zmínit skupinu Česká Madeira, kde je plno aktuálních informací. Osobně mám raději trošku méně chaosu, takže mými hlavními zdroji při plánování cest po Madiře bylo:

• průvodce Madeiry na portále cestujlevne
• 7 denní itinerář pana Vladimíra Honzáka

Ale zpět k treku. Trase je celkem jasně daná: autem se dojede jak nejdál to jde. Na konci silnice je parkoviště, kde necháte auto a vyrazíte do terénu. My jsme přijeli relativně brzo (ještě před devátou hodinou), takže se zaparkováním nebyl problém. Dokonce jsme ještě ani nepotkali zřízence, který buď přímo vybírá nebo jen upozorňuje na to, že je třeba zaplatit nějaký drobný poplatek za vstup... 

Trasa je jasná...

Jinak trasa není nijak zvlášť náročná (pokud jde o výškový profil), ale naknec jsme výšlapem strávili necelé 4 hodiny - sledování příboje je nádherná záležitost a taky to nějaký čas trvá, než se od toho člověk odtrhne. Na konci poloostrova se dá vyjít na nejvyšší místo s pěknou vyhlídkou, jen je třeba si dát pozor a nepoužívat ta ocelová lanka natažená kolem cesty jako zábradlí. Lanka totiž nejsou úplně ve stoprocentním stavu a snadno by jste si mohli poškrabat ruce...

Dál už to nejde.

Cestou zpátky jsem se zastavili na pláži Prainha. Je to jedna ze dvou pláží na Madeiře, kde je původní černý (sopečný) písek; na ostatních plážích je žlutý saharský písek. Kromě prohlídky samotné pláže jsme měli také v úmyslu si dát po tom výšlapu kafe. Zaparkovali jsme na parkovišti nad pláží (je hned u silnice) a po chodníčku jsme sešli až dolů k pláži. Ukázalo se, že začátek března zřejmě ještě není koupací sezóna: na pláži jsme byli sami 😊 a plážový bar byl zavřený😞. Každopádně, místo je to určitě pěkné a stojí za to si tam sejít.

Jelikož kafe bylo potřeba, zeptali jsme se na tip p. Honzáka, který nám promptně doporučil sjet cestou zpět do Machica, až úplně dolů k moři. Tam jsme objevili výbornou zmrzlinárnu (dvě kávy + 2x dva kopečky zmrzliny celkem za 7,20 €), kde jsme se pak už vždy zastavili, pokud jsme měli cestu kolem 😁. Kromě té zmrzliny je to i tak pěkný kousek městečka s pláží a čistou promenádou kolem ní, kde se dá v klidu odpočinout...

Na promenádě.

Madeira - přílet

Přílet na Madeiru byl dle plánu, na letišti jsme přistáli kolem poledne místního času. Jediný problém byl s chytrým telefonem, který nebyl dostatečně chytrý a nechtěl se posunout o hodinu zpět. Nakonec nezbylo než nastavit správnou časovou zónu v telefonu ručně. 

Chvíle po přistání...

Malá nápověda pro ty, kteří by snad měli podobný úkol jako my, tj. vyfotit bustu CR7 na letišti: je zřejmě někde v příletové hale. My jsme to při příletu neřešili s tím, že si ho vyfotíme až při odletu, ale to už jsme se tam nemohli dostat. Asi by to taky nějak šlo (po absolvování security kontroly), ale už jsem to pak nezkoušeli...

Ještě než jsme vyšli z haly, tak mě přes WhatsApp kontaktoval Marcelo z AP Rent a Car. Do 5 minut pak byl na parkovišti s dodávkou, nabral nás dva spolu s dalšími šesti lidmi a už jsme svištěli do jejich kanclíku hned nad letištěm (cesta trvala do 5 minut, je to opravdu kousek). Měli jsme půjčeného Fiata Pandu, což se ukázalo jako velmi dobrá volba na cestovaní po ostrově. Je to malé (zaparkuje všude) a úzké (dobré při míjení na místních komunikacích) autíčko, které vyjede všude. My jsme měli provedení hybrid, což by v podstatě mělo přispívat k nižší spotřebě. Úplně jsem to nesledoval, ale za týden jsme najeli něco přes 800 km, brali jsme jednou plnou a pak ještě trochu po cestě na letiště. Celkem jsme za půjčení zaplatili 231 Euro, z toho 35 záloha předem při rezervaci a zbytek v kanclíku při vyzvednutí vozu kartou.

Autopůjčovna je přímo nad letištní plochou...

Přímo pod autopůjčovnou, před nájezdem na ER 101, jsme se zastavili v supermarketu Continente. Nakoupili jsem tam vše, co jsme potřebovali. Vzhledem k jeho snadné dosažitelnosti z hlavní silnice jsme ho využili během pobytu ještě několikrát. Kromě širokého sortimentu je zde taky výhoda snadného zaparkování (což teda není vždy pravidlem).

Po cestě do našeho ubytování jsme se stavili na vyhlídce Cabo Girão. Je to taková komerce, autem se přijede v podstatě až k vyhlídce. Kousíček od parkoviště už jsou turnikety, přes které se po zaplacení drobného poplatku dostanete až na samotný útes. Tak my jsme měli zrovna štěstí, že tam nebylo úplně přecpáno, tak asi dobrý. Na druhou stranu, víc nás asi oslovil malý parčík mezi vyhlídkou a parkovištěm a výhled na Funchal z něj.

Pohled dolů z vyhlídky Cabo Girão

Pohled dolů z vyhlídky Cabo Girão

Z vyhlídky už jme to měli jen kousek do našeho ubytování. v domku Sagrada Família nad vesnicí Campanário. Protože to vypadalo na déšť, rychle jsme vytáhli věci z auta a šli si prohlédnout velmi zajímavé místo: Capela Miradouro Sagrada Familia. Jestli jsem to dobře pochopil, tak to celé zbudoval nějaký chlapík, který tam bydlí. Místo je přístupné, dokonce by se tam dalo i grilovat 😁, a hlavně jsou  tam nádherné výhledy dolů do údolí. Chvilku to trvalo než jsme to celé procajdali, ale rozhodně to stálo za to!

V areálu Capela Miradouro Sagrada Familia

Fotky z prvního dne