To jsme ale nějak moc daleko... Zatím je pátek 31.7. brzy ráno a my s Jonášem skládáme pečlivě nachystané věci do auta. Je toho plný Peugeot - včetně rakve - a taky samozřejmě všech pět kol. Ve finále k tomu přibude celá rodina plus Harry, kterého musíme nechat u babičky. Papoušky sebou tentokrát neberem :)
Jakmile je naloženo, vyrážíme směr Uherské Hradiště, kde máme zajištěnou vypůjčku našeho karavánku. Tady přebíráme auto a necháváme si vše vysvětlit, protože je to prvně, co takové auto vidíme. Není to žádná hrůza, i když si později - díky neúplným informacím - taky užijeme svoje. Ale v podstatě jde o to umět pracovat s plynem, vodou, odpadem (speciálně pak s WC), markýzou a umět zapojit elektřinu. Pokud člověk dostane všechny potřebné informace, myslím, že se to dá zvládnout. Po přebrání auta, zbývá ještě přehodit všechny věci. Vzhledem k množství našich věcí a úložným prostorům vozu volíme taktiku vybalení většiny věcí z kufrů přímo do různých skříněk. Odpadá tak starost kam s prázdnýma zavazadlama, neb ty necháváme v našem autě. Naložíme našich pět kol na stojan pro čtyři kola a vyrážíme směr babičky...
U babiček se zasobíme domácím proviantem, předáme Harryho, a krátce po třetí hodině odpoledne vyrážíme směr Břeclav, dále pak Vídeň, Graz, ... Provoz není v našem směru příliš velký, takže někdy po šesté zastavujeme na odpočivadle blízko Grazu.Dáme večeři a kafe. Předěláme karavánek na spaní a frčíme dál.
Cílem je dojet co nejdál, abychom trochu dohnali to zpoždění nabrané naším pozdním startem. Samozřejmě bezpečně. Takže jedem ještě nějake dvě hodiny, než zastavíme na odpočívadle blízko Villachu. Tady už to zabalíme i my dospělí, děti samozřejmě už dávno spí. Eliška s Jonášem vzadu na posteli. Anežka spí s náma, v hlavní části, kdy se postel, která je normálně nahoře u stropu, sníží dolů. Tím je sice pohyb ve voze pro dospělé dosti omezen, ale pořád se lze dostat k místu řidiče. Pro děti samozřejmě bez problémů, ale ty toho moc neužijí. Když už došlo na spací úpravu, znamenalo to, že už šly do hajan, takže žádné pobíhání po voze nebylo.
Ještě slovo o posledním odpočivadle tohoto dne. Bohužel si nepamatuju název, ale určitě je to vhodný adept na zastávku. Velké a čisté záchody (zdarma) jsem odzkoušel jen já, vše ostatní se odehrálo dávno předtím v rámci našeho karavánku...
Ostatní fotky z tohoto dne



No comments:
Post a Comment